13.09.2014, RC, TS ČBK
Jaroslav Škarvada se narodil 14. září 1924 v Praze. Gymnázium, kde pomalu dozrávalo jeho přesvědčení o kněžském povolání, dokončil za okupace v roce 1943. Za války navštěvoval přednášky Studia catholica, neakademického semináře, kde po uzavření vysokých škol bylo možné studovat teologii. Po osvobození ve studiu pokračoval v Římě, kde byl od roku 1945 posluchačem papežské Lateránské a Gregoriánské univerzity a později alumnem české papežské koleje Nepomucenum. Studium ukončil doktorátem. Na kněze byl vysvěcen 12. března 1949. Kvůli politické situaci v bývalém Československu (vzhledem k internaci kardinála Berana a dalším zásahům proti katolické církvi) byl ovšem jeho návrat do vlasti znemožněn. V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Po pádu komunismu se biskup Škarvada snažil co nejdřív dostat do revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil domů. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a doručil mu pozvání pozdějšího prezidenta Václava Havla k návštěvě. Biskup Škarvada se stal pověřencem papeže pro přípravu tehdejší slavné cesty do Československa. Dne 28. srpna 1991 byl Škarvada jmenován pražským pomocný biskupem. Dokud mu to zdraví dovolovalo pomáhal v pastoraci. Dne 28. října 2003 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Zemřel 14. června 2010.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Prof. Jaroslav V. Polc se narodil 14. 9. 1929 českým rodičům v Chicagu. Základní a střední školu absolvoval již v Praze, kde také maturoval na Jiráskově gymnáziu roku 1948. Dva roky potom studoval na St. Procopius College v Lisle, v americkém státě Illinois. Licenciát teologie získal na Papežské lateránské universitě v Římě, kde studoval v letech 1950-1955. Na kněze byl vysvěcen 25. 9. 1955 v Green Bay v USA.
Roku 1962 byl na Lateránské universitě promován na doktora teologie. O rok později se stal ředitelem knihovny této university a ve funkci setrval až do roku 1991. V roce 1964 získal, opět na Lateránské universitě, licenciát církevního práva, a diplom Školy paleografie a diplomatiky při Vatikánském tajném archivu. V letech 1968-1989 řídil náboženskou řadu římské Křesťanské akademie, ve které vyšlo 110 svazků.
29.4. 1991 byl Jaroslav V. Polc jmenován docentem pro obor církevní historie na Katolické teologické fakultě Karlovy University v Praze a 14. 10. 1992 profesorem církevních dějin a patrologie. V letech 1997-2002 byl děkanem KTF UK.
Zemřel 15. ledna 2004 v nemocnici sester boromejek v Praze na Malé Straně.
Vzpomeňme na oba ve svých modlitbách. R.I.P.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.